Onemocnění morem včelího plodu způsobuje bakterie Paenibacillus larvae, hostitelem této bakterie je včela, nemoc není přenosná na člověka.
Klinické příznaky moru včelího plodu jsou velmi rozmanité a závisí na genotypu, stádiu onemocnění a síle včelstva (a případně i jeho rezistenci vůči moru včelího plodu) (Genersch et al., 2005).
V silně infikovaných koloniích mají plásty skvrnitý vzhled, mezerovitý plod a obsahují zbytky nemocných larev. Víčko buňky, která obsahuje nemocnou larvu, se jeví jako vlhké a tmavé. S postupující infekcí se stává konkávním a děrovaným. Larva nebo kukla mění barvu, nejprve na béžovou, později na tmavě hnědou. Larvy získávají lepkavou konzistenci, po zasunutí sondy do buňky a po opětovném vyjmutí mohou být vytaženy jako nitě (test zápalkou). Vyschlé napadené buňky obsahují u dna přilepený hnědočerný příškvar.
V prvním roce nákazy není nemoc příliš nápadná. Plné propuknutí choroby nastupuje až následující sezónu. Včelstvo postupně slábne a po 3-4 letech hyne; nejčastěji v zimním období.
AMERICAN FOULBROOD OF HONEY BEES (INFECTION OF HONEY BEES WITH PAENIBACILLUS LARVAE); WOAH – World Organisation for Animal Health, chapter 3.2.2.
Wikipedie
Zpět na úvodní stránku